Veleúspěšný den na Mistrovství České republiky

V sobotu 7.11. se kolínskému Teamu Wolverine na MČR v bojových disciplínách fighting a fighting lowkick podařil historický úspěch. Naši zápasníci vybojovali v konkurenci více jak 150 soupeřů z 30 klubů druhé místo mezi kluby jak na počet medailí, tak v bodování. Nechali tak za sebou kluby z mnohem větších měst jako jsou Praha, Plzeň, nebo České Budějovice. Navíc byla naše účast oslabena o 4 bojovníky, kteří nakonec nejeli.

Ale teď již přímo ke konkrétním zápasníkům:

Nejmladší z kolíňáků a zároveň naše jediná dívka ve startovním poli, Lucie Jechová nastoupila v kategorii žáků do 9 let. V této kategorii jsou ještě chlapci i dívky nerozděleni a zápasí tak spolu. Lucii to ale nijak nevadilo a pořádně se do toho opřela. Kouč Johnny jí před zápasy řekl, že se musí tvářit drsně a tak zatím co se ostatní děti smály, Lucka vypadala, že si je dá k večeři. Tato divize byla velice bohatě obsazena a tak si Lucka musela probojovat pyramidu pěti zápasy. V nich kácela k zemi a znehybňovala jak kluky, tak holky. Padni komu padni. jedna její soupeřka proti ní dokonce ze strachu odmítla nastoupit. V semifinále dokázala dokonce obrátit zápas ve kterém výrazně prohrávala. To se podaří málokdy i ostřílenému veteránovi. Ukázala nám tak všem svou velkou bojovnost. Prohrála až zápas o první místo. Stala se tak velmi zaslouženě vícemistriní republiky.

V Kategorii starších žáků +65 kg nastoupil ve svém prvním turnaji Lukáš Hanzálek. Při boji však dojmem nováčka určitě vůbec nepůsobil a vedl si velmi dobře. Dva zápasy vyhrál a jeden prohrál. V jednom měl i trochu štěstí ve smůle a to když se jeho soupeř diskvalifikoval tvrdým kopem do Lukášova obličeje. Lukáš nakonec vybojoval druhé místo, což na první turnaj nebylo vůbec špatné. Věříme, že ho to motivuje ještě k lepším výkonům.

Zato pro Tomáše Kvíze to byly tento rok závody již několikáté. Přišel velmi dobře připraven technicky i fyzicky. Žádný z Tomášových soupeřů nenašel odpověď na jeho styl a tak se stalo, že Tomáš nastoupil na tatami a těšil se na další zápas, ale rozhodčí ho odvolali s informací, že to již bylo vše a že je mistrem republiky juniorů do 62 kg. Úsměvné na tom je, že to Tomáše lehce zklamalo, protože se těšil na víc zápasů.

Velkým favoritem mezi juniory ve váze do 69 kg byl letos Filip Veselý. To potvrdil hned v prvním zápase, kde nedal soupeři ani nejmenší šanci. V druhém zápase se striktně držel trenérových pokynů a po krátké kombinaci přecházel do úchopu, kde vyčkával na soupeřův útok, který hbitě kontroval. Soupeř byl pokaždé na zemi a Filip sbíral body. Pokračoval znehybněním na zemi, kde odpočíval, zatím co se soupeř unavoval marnými snahami uniknout. Porazil tak odpočatý svého zcela vyčerpaného soupeře obrovským bodovým rozdílem. Ve finále však narazil na výborného Filipi Vojtěcha z Daitoryu Pardubice. V zápase bohužel tahal za ten kratší konec a i když se statečně snažil dohnat bodový náskok svého soupeře, nakonec se mu to nepovedlo. Předvedl však velmi pěkný zápas a se ctí vybojoval titul vícemistra republiky.

Vojtěch Dzik byl před startem nervózní a nejistý jako vždy. Přitom nebylo důvodu se nervovat. Trenéři o jeho maximální připravenosti vůbec nepochybovali. Vojta si šel prostě pro zlato. Nastartovat ho se povedlo až kouči Janu Strakovi. Vojta tak se vším odhodláním nastoupil k boji. A bylo se na co dívat. Neriskoval zbytečně v dlouhých přestřelkách a vsadil na své judo i na svojí zemařinu, která se za poslední rok opravdu velmi zlepšila. Soupeři létali vzduchem a na zemi se kroutili jako červi. Všechno marné. Na Vojtu toho dne prostě nikdo nestačil. S přehledem a oprávněně si tak vybojoval svůj první (a my věříme, že ne poslední) titul mistra republiky v těžké váze juniorů.

Aleš Smetana toho dne udělal všem velikou radost. Ač skvělý a talentovaný zápasník, postrádá snad jakékoliv ambice. Navíc byl po vleklé chřipce. Trenéři ho k účasti na MČR museli doslova dokopat. Rozhodl se k nastoupení pouze v disciplíně lowkick do 77 kg. Se všemi soupeři pyramidy si hravě poradil. Skutečná výzva ho čekala až ve finále. Dlouho neporazitelný a podle všech neotřesitelný Tomáš Pohorelec. Hlavní nebezpečí představovala Tomášova skvělá zemařina. To si Aleš dobře uvědomoval. Vyhýbal se proto boji na zemi co to šlo a pokud se už na zem dostal, tak z ní okamžitě utíkal zpátky do postoje. Tam dokázal skvěle zužitkovat svůj totální přehled, dlouhé ruce i perfektní rychlost. Tomáše v kickboxerských přestřelkách totálně rozebral a jednoznačně si tak vybojoval mistrovský titul. Zároveň se tento výsledek stal asi největší senzací celého turnaje napříč vahami.

Smolný den měl tentokrát Lukáš Kopecký. Bylo to možná i způsobeno změnou prostředí při jeho nástupu na vysokou školu. Ve figtingu neuspěl díky svému spíše fullkontaktnímu stylu a ani v lowkicku se mu nezadařilo. Nutno však říct, že všechny jeho zápasy byly velmi pohledné a vyrovnané. Medaile Lukášovi unikly jen o kousek. Bojoval velmi srdnatě a jeho klub je na něj i tak velmi hrdý.
 

Od šéftrenéra klubu a úřadujícího mistra Evropy se neočekávalo nic jiného než titul. Všechno jiné by bylo zklamání. To je opravdu nezáviděníhodná pozice. Martin věděl, že ho čeká mnoho soubojů a tak se snažil své soupeře vybodovat takovým způsobem, aby si pošetřil co nejvíc energie do finále. To se mu málem vymstilo v semifinále, které rozhodčí poslali do prodloužení. To si však již Martin pohlídal. Ve finále fightingu do 85 kg pak vtrhnul na soupeře s plnou vervou a především svou zemařinou ho totálně vyšachoval, když během jednoho zápasu naskočil hned tři armbary. Poté následoval fighting lowkick. Tam první zápas se zkušeným protivníkem vyhrál ještě na body. Ostatní zápasy včetně finále však již ukončil na submission před časovým limitem. Jako jedinému na celém MČR se mu tak podařilo tento rok vybojovat titul jak ve fightingu, tak ve fighting lowkicku.

Neporazitelný, nezničitelný, raději proti němu ani nenastupujte. I tak by se dal charakterizovat Johnny Bartůněk, který stejně jako loni i letos vybojoval bez problémů titul mistra republiky v těžké váze. Nutno dodat, že si při zápasení nezapomněl udělat radost a opět si úspěšně vyzkoušel svou novou specialitu north-south choke.

Mistrovství republiky se nám jako týmu velice vydařilo. Nesmíme ale usnout na vavřínech a musíme naopak makat o to víc. I soupeři se neustále zlepšují a už teď pošilhávají po našich titulech!